Důležitá rozhodnutí o stavbě školy
V roce 1928 se v obci utvořil Společný výbor školní, který podal obci návrh pro postavení obecné školy v Újezdě nad Lesy. Návrh byl obecním zastupitelstvem schválen dne 8.8.1928. Za postavení nové školy se nejvíce angažoval zástupce starosty pan Kylar a předseda baráčnické obce pan Šuma. Pro schválení staveniště č.kat.514 na stavbu obecné školy konala se dne 13.2.1931 pochozí komise, která schválila staveništé jako způsobilé. V témže roce byla vypsána soutěž na stavbu obecné školy. Došlo celkem 10 návrhů v rozpětí 550 tis. až 922 tis.korun. Plány byly zaslány okresnímu výboru v Říčanech. V měsíci květnu 1931 byla však vypsána soutěž nová. Soutěže se zůčastnilo 35 projektantů.
V roce 1932 schválilo obecní zastupitelstvo všemi hlasy, aby u Zemské banky v Praze byla uskutečněna zápůjčka 350 000 Kč na stavbu obecné školy za stanovených podmínek s umořovací lhůtou 40 let. Roční splátka této půjčky byla vypočtena na 20 545 Kč.
Dne 13.6.1933 byla zvolena první Místní školní rada. Obec schválila dne 20.11.1933 první školní rozpočet na rok 1934, který vykazuje potřebu 18 680 Kč. Obecní zastupitelstvo se plně připojilo k akci o založení Spolku přátel školy a plakátovalo svoje usnesení. Dne 19.2.1934 byl předložen plán na stavbu nové školy. Půdorys vykazuje 425 m2 zastavěné plochy.
Dne 16.4.1934 bylo jednáno o výsledku řízení na stavbu školy. Bylo podáno 14 nabídek. Vybrána byla firma Smrž a Herčík v Praze Smíchově, která nabídla provést stavbu školy za 321 346 Kč a domek pro školníka za 40 000 Kč. Ústřední topení bylo vybudováno v režii obce.
Položení základního kamene, začátek výuky a první školní léta
Dne 29.4.1934 se konala slavnostní akademie na počest kladení základního kamene ke stavbě nové obecné školy.
Dne 30.4.1934 se konala slavnostní schůze obecního zastupitelstva. Do kovové skříňky, určené k uložení do základního kamene, byly vloženy mince a to: 5, 10, 20, 25, 50 haléřové, 1 Kč, 5 Kč, 10 Kč a 20 Kč a pamětní list podepsaný nemocným starostou obce Antonínem Smolíkem a všemi členy obecního zastupitelstva.
Při slavnostní schůzi pronesl úřadující I. náměstek Jan Kylar: ,,Přejeme si, aby na věky bylo vzpomínáno jednomyslnosti a spolupráce všech občanů při budování naší prvé školy, bez rozdílu politického přesvědčení".
V den Svátku práce, dne 1.5.1934 se konala slavnost kladení základního kamene, která byla zahájena na staveništi v 9 hodin a 15 minut za účasti velkého množství občanů.
Náměstek starosty Jan Kylar poklepává na základní kámen
Dne 9.9.1934 byla školní budova hotova a postaven školní nábytek ve třídách. Budova dostala čp. 230.
Ke vchodu do školy byl zřízen 3m široký a 53m dlouhý betonový chodník. Náklady na stavbu školní budovy byly 407 912 Kč,
na domek pro školníka 41 286 Kč a na školní zařízení 34 622 Kč.
Prvním řídícím učitelem byl Eduard Štědrý a na škole tehdy učili: Josef Bluml, Marie Krátká, Olga Sommerová, faráři J.Petrhýl, L.Konařík a J.Myška.
Počet žáků na začátku školního roku 1934 /1935 byl 173 žáků ( 82 dívek, 91 chlapců ). 28.10.1934, v den vyhlášení samostatnosti, byla novostavba školy oficiálně otevřena a předána místní školní radě a učitelskému sboru.
Dne 4.11.1934 byla zahájena stravovací akce. Vařila se polévka pro 70 dětí. K ní se přidával krajíc chleba a v pátek moučník. Stravování dětí podporoval Spolek přátel školy, baráčníci, dobrovolníci z řad občanů a místní obchodníci, kteří dodávali naturálie. Ve vaření se střídaly místní dámy vždy po týdnu.
Na Vánoce 1934 věnovali mnozí občané a místní spolky finanční částky na zakoupení školních pomůcek a knih do žákovské knihovny , chudčím dětem bylo poskytnuto šatstvo a obuv. V únoru 1935 zakoupila obec
pro školu rozhlasové zařízení a pokračovala v nákupu školního nábytku.
V novém školním roce 1935/1936 se stal novým řídícím učitelem pan Josek Čáp, vynikající pedagog, autor několika pedagogických příruček. V roce 1937 byla prohlášena školou reformní I. stupně a byla zde otevřena pobočka I. ročníku úvalské měštanské školy.
Výnosem ze dne 10.6.1938 povolilo ministerstvo školství a národní osvěty zdejší obecnou školu nazývat Masarykova obecná škola. Došlo k výsadbě stromů a keřů a celkovému zkrášlení okolí školy ve stylu anglického parku.
Pohlednice školy 1938
V důsledku změn politických poměrů po Mnichovu 1938 nastalo stěhování českých obyvatel ze Sudet. To se projevilo zvýšením počtu žáků školy o 30 dětí.
28.10.1938 byl slavnostně odhalen v parku u školy pomník prvního prezidenta T.G.Masaryka. Byl postaven
z prostředků obce. Autorem byl újezdský občan, akademický sochař Bohumil Zvěřina. Když musela být
za okupace busta i s nápisem odstraněna, sochař Zvěřina ji ukryl a jako náhradu pořídil na podstavec sošku Amora.
Škola v době 2. světové války
Šest válečných let bylo těžkých i pro školní výuku: došlo k velmi častému střídání učitelů, zákazu shromažďování, zkreslování dějin, přibývalo hodin němčiny na úkor češtiny. Obětí nacismu byl pan učitel František Kotrba. Vyučoval
na zdejší škole v letech 1937 – 1939. Zapojil se do ilegální organizace V boj, svůj život skončil dobrovolně 21.7.1942, jeho manželka zemřela v koncentračním táboře, děti Hana a Ladislav se v květnu 1945 vrátily z koncentračního tábora k dědečkovi do Dubče.
24.2.1945 zabrala budovu německá pracovní služba. Vyučovalo se jednou týdně ve čtvrtek v hostinci
U Kunců a U Lněničků. V jarních měsících bylo započato s polodenním vyučováním. 23.4. bylo vyučování zastaveno v celém Protektorátu.
V pohnutých květnových dnech 1945 byla v místní škole zřízena improvizovaná nemocnice jako pobočka pražské Bulovky. Během 10 týdnů bylo ošetřeno a vyléčeno 115 barikádníků, pomoc byla poskytnuta 750 občanům. 24.5. bylo vyučování opět zahájeno v místních hostincích. 9.6. se vyučování přesunulo
do uvolněné budovy měšťanské školy (dnes Místní úřad). 19.7. byla žákům rozdána vysvědčení a tím byl ukončen náročný školní rok 1944/1945.
Dne 19.8.1945 se v obci konala národní pouť. Na budově školy se opět objevil nápis Masarykova obecná škola, s nadšením byl odhalen pomník prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka a odhalena mohyla, která nesla nápis Obětem květnové revoluce. 31.8.1945 bylo zapsáno 29 žáků.
Znovuodhalení pomníku TGM 19.8.1945
Konec 40. let a 50. léta
Na obecnou školu se do školní služby vrátil pan řídící Josef Čáp. Po únoru 1948 došlo k vytvoření jednotné školy a
ke změně názvů – obecná škola se začala nazývat národní, měšťanská škola střední. V roce 1950 byla újezdská střední škola vyhodnocena jako škola s nejlepším prospěchem v okrese Praha – sever.
Významnou roli sehrál učitelský sbor, který se v poválečných letech stabilizoval. V roce 1946 nastoupil
na měšťanskou školu pan učitel Stanislav Kraus s panem učitelem Ladislavem Polánkou a od roku 1949 s panem učitelem Václavem Potůčkem tvořili trojici učitelů, která působila na škole více než čtvrt století.
V 50. létech k nim přibyly další osobnosti, které zde dlouhá léta působily a ovlivnily alespoň dvě generace újezdských žáků: PhDr. Jaroslava Jirásková, Oluše Voráčková, Jiřina Ježková.
Alespoň na dvacet let se stabilizoval i učitelský sbor na národní škole. Byly to paní učitelky: Jiřina Dvořáková, Ludmila Pravdová, Hana Aulická, Jitka Dvorníkovová, Dobromila Čejková. Gertruda Mazáčová – Kupková. Některé paní učitelky vyučovaly v Újezdě nad Lesy více než 40 let.
( V 50. létech je úspěšnost školy posuzována podle výsledku ve sběru odpadových surovin, bylin, účasti
na brigádách v zemědělství, spoření, organizovanosti v pionýrské organizaci, odběru tisku, úspěšnosti v náboru povolání – horník/hutník:)
V roce 1949 nařídili komunisté pomník prezidenta Masaryka z parku odstranit a TGM se stěhuje do úkrytu podruhé, tentokráte na 50 let.
Školní budovy
Na počátku 50. let bylo nutné vyřešit lepší zázemí pro školní stravování. V průběhu existence školy se vařilo v různých provizoriích za pomoci obětavých maminek..
Za pana ředitele Josefa Houdka se podařilo prosadit výstavbu 3. školní budovy (dnes již zbourané), která byla postavena v akci Z během dvou let. Tato budova byla původně určena pro školní kuchyni a jídelnu, v průběhu stavby došlo ke změně projektu a budova byla postavena jako jednopatrová s místnostmi
pro školní družinu. Dopoledne sloužily místnosti v 1. patře jako učebny, odpoledne zde byla školní družina.
Na počátku 60. let se počet žáků pohyboval kolem 450 a tříd bylo 14 až 15.Přistoupilo se k nepopulárnímu směnnému vyučování jen pro 5. třídy.
Za paní ředitelky Marie Houdkové a poté ředitele Václava Navrátila Došlo ve školních budovách k výrazným změnám. Ve školním roce 1961 – 1962 byla vybudována nová dílna v budově II. stupně (dnes sídlo MÚ),
ve které dílenské práce vyučoval pan učitel Jiří Řehák do roku 1966.
Práce v dílnách s panem učitelem Jiřím Řehákem
Ve školním roce 1966 – 1967 byla provedena adaptace půdy v původní budově v parku. V nově vzniklých prostorách byla umístěna školní družina a část sloužila jako ubytovna pro mladé učitele.
Časem se začala projevovat nutnost modernizace školních budov. Školní budovy byly díky komisy výstavby MNV postupně rekonstruovány. V roce 1971 byla dokončena výstavba zahradního domku, který sloužil především pro výuku pěstitelských prací na školním pozemku.
V 70. a 80. létech nebylo možné umístit ve stávajících školních budovách I., II. a III. zvýšený počet žáků – dobudováním sídliště Rohožník výrazně přibylo dětí. Na školní učebny byly upraveny budovy v Lomecké (dnes knihovna) a Lišické (dnes policejní stanice) ulici. Komise výstavby prosadila výstavbu nové školní budovy pro II. stupeň základní školy v Polesné ulici 1690.
Po mnoha letech směnného vyučování byla v roce 1991 otevřena nová moderní šestnáctitřídní budova – prostorné učebny, odborné pracovny, kabinety, dílny, laboratoře, kinosál, knihovna, studovna, dvě tělocvičny, školní kuchyně a jídelna, rozsáhlý areál školního hřiště.
V roce 1990 se ke školní budově v parku slavnostně vrací pomník TGM.
V roce 2003 byla ukončena rozsáhlá rekonstrukce školní budovy I.stupně v parku. Přibyly další nové prostory - nová tělocvična, čítárna, školní jídelna, divadelní sál, jazykové učebny, byty pro učitele a školníka, peosrory pro školní družinu.